Menu +420 602 659 408 info@fonotest.cz
Datum: 24.09.2009 Autor: jb Přečt.: 1915x Rubrika: Basákův brum

O improvizaci

Improvizace je krásná věc, dává muzice koření a muzikantům pocit z tvorby a požitek z více či méně povedené produkce. Vím o čem se bavím, společně s Martinem si unplugged občas zahrajeme ve dvou a že oba hrajeme na vícero nástrojů (záměrně nepíši umíme) vznikají tím zajímavé nástrojové kombinace.

Protože to na akcích hrát nemůžeme a jsme oba tak trošku švihlí jazzem a swingem, stejně tak muzikou starší, kde se na sólistu kladly nároky improvizační, velmi si v tom lebedíme. Pravda, někdy to nedopadne a muzika utichne z jedné či obou dvou stran. Nevadí nám to, hrajeme to pro sebe a příště se to určitě povede dohrát celé. Povětšinou to komentujeme slovy, že je to dobytčárna a partitura připomíná spíše výstřel z brokovnice než notový zápis, tedy ne že bychom byli oba dva tutoví listaři :). Doporučuji vyzkoušet třeba pana Ježka, Glenna Millera, Banjoband Ivana Mládka a další povedené autory.

Jak praví klasik, po dlouhodobém soužití dochází k názorovému srůstu. Hrajeme spolu už více než dvacet let, a tak se mezi námi rozvinula nonverbální komunikace, že i nám se někdy zatají dech, jak nám to klapne a končíme s otázkou: "Jak to víš, že tam budu hrát zrovna tohle."

Přesto, nebo právě proto, má i improvizace svá pravidla. Improvizátor by měl být předvídatelný, alespoň držet rytmickou strukturu hrané pasáže a měl by napovídat, tedy ne slovy, ale třeba nástupy, dynamikou nebo jen pohledem. V naší partě je improvizátorem Martin, pravidla ctí a je radost mu odřít tu zdánlivě nezáživnou rutinu podkladu pod jeho ve valné většině exceletní výkon třeba jen z důvodů uvedených v prvním odstavci. Mé improvizace dopadají hůř a nikdy jsem se do nich ani nehrnul, ono se toho na basu s uměním, kterým disponuji, ani moc improvizovat nedá :).

S o to větší "úctou" vzhlížím v dnešní době k improvizátoru z největších, který mi dnes a denně dokazuje že v improvizaci se s Martinem plácáme někde na úrovni prvoků. Jiří Paroubek za přizvukování orchestru ČSSD a rudých předvádějí nádherný koncert. Ta invence!!! Ten zápal!!! Ty obraty!!! Jenom škoda, že se s tímhle přístupem moc muziky neužije. Takže se hraje po několikáté od začátku a končí se po prvních taktech, protože ostatní hudebníci v našem parlamentu prostě nemohou díky nepředvídatelnosti sólisty skladbu dohrát.

Vrtá mi hlavou jenom jedna věc. Kdybychom s B-Bandem takhle hráli na kšeftech, nevyděláme si ani na slanou vodu.

Hodnocení článku: zatím nehodnoceno ...
hrozný super    

Komentáře