Články a reportáže

Probudil jsem se v pátek odhodlán a svěží vzdorovat pomluvám o tomto příznačném datumu. Dokonce jsem potlačil myšlenky na horror, který jsem viděl jako kluk na zrnícím videopřehrávači dabovaný jedným unylým hlasem. "Pche!! Mě nějaký pátek nerozhází." Myslel jsem si ještě vteřinu před tím, než mi automat na kafe sežral pade a nedal ani zrnko, natož nápoj.    V práci se zdálo být vše v pohodě,...

aneb co znamená, když hrajeme jen ve dvou. Asi jste si všimli, že ne vždycky hráváme v kompletní sestavě s Jožinem. Hráváme i ve dvou, jen já s Honzou. Věřte nebo ne, neznamená to ani že se rozpadáme, nebo že se hádáme, vůbec nic takového. Důvod je velice prostinký. Někteří z nás mají povolání, kde se prostě pracuje v sobotu i v neděli. Jožin je mašinfíra, krásné povolání bezpochyby, ale...

Tak se občas stane, že si jeden zahraje s kapelou do které vlastně nepatří. Mě se to za poslední dobu podařilo hnedle několikrát. Minulý víkend jsem odehrál dvě akcičky s pohodovou Country partičkou Ústecký Výběr a musím tedy říct, že to bylo prima. Na obou akcích v Jockeru v Ústí nad Labem bylo plno lidí, kteří se bavili a o to líp se mi hrálo. Navíc již zmíněná parta je šlapací a tak jsem...

Tak a je to... Muzikál Jan Jessenius má po premiéře i zdařilých reprízách. A tak zbývá trošku času k ohlédnutí či bilancování.   Když vše začlo loni na podzim a já začal aranžovat první písničky, uvědomil jsem si, kolik to bude práce a jak hrozně moc rychle se blíží termín premiéry. Také mě ale napadlo jak moc zajímavá práce to bude. Bylo to pro mě pole neprobádané a tak jsem se do toho...

Tak a je to za námi. Celé ty dlouhé týdny příprav se najednou smrskly do necelých dvou hodinek toku muziky, zpěvu, tance, dialogů potlesku, pláče i smíchu.    Upadly na zem dva velké kameny. První, když se sál naplnil a druhý když sál zněl potleskem a pobrukoval si v duchu melodii závěrečné scény.   Opravdu si myslím, že je na místě poděkovat všem, kteří přišli už v pět odpoledne a vyměnili...

Tak tedy co nového? No. Stálo mě to hrozně moc úsilí, ale k doaranžování mi zbývá jen jediná písnička a hudba k muzikálu bude nahrána. Musím říci, že jsem se tedy v nahrávání a vymýšlení za posledního půl roku opravdu pocvičil jak snad nikdy předtím. Teď už jen doufám, že to bude divákům, přesněji jejich uším lahodit. Také jsem se seznámil s lidičkami, které jsem neznal a právě chystaný...

Tak nějak se tedy stalo, že Pepa nepřijel do Svádova na čarodějnice a tak jsme museli experimentovat, abychom své oblíbené Svádováky nenechali na holičkách.   Spásná myšlenka nakonec přišla a my jsme oslovili našeho kamaráda Milana Volfa, který neváhal a přijel na záskok. Sice přípravy byly opravdu překotné a nakonec vše klaplo. Takže jsme si zajamovali jak se patří. Pro Svádováky, kteří...

Stalo se, že mě oslovila partička lidiček říkajících si Hudební spolek Fénix z České Kamenice s prosbou, zda bych jim nepomohl s aranžováním nového muzikálu Jan Jessenius.   Já jsem jim přislíbil pomoc a díky tomu mám nyní s prací ve studiu vystaráno až do května. Začátkem června má být totiž premiéra tohoto muzikálu.   Muzikál pojednává o osudu lékaře Jana Jessenia a odehrává se na dvoře...

Jednim slovem super! Alespoň z muzikantského pohledu zcela určitě. A obdiv patří právě vám, kteří jste se přišli bavit! Vydrželi jste s námi křepčit od první do poslední písničky a to tak, že na parketu bylo pořád plno. Všechna čest pořadatelům, kteří dokázali náš bigboš zkloubit s dechovou Krušnohorkou na malém sále, která musím uznat hrála obstojně. Prostě každý si skočil dle nálady či...

Tak jak to tedy bylo? Na kytaru jsem začal hrát, když mi bylo 12 let. Tenkrát jsem neměl svojí a musel jsem jí tajně krást svému bráškovi. On byl ale velkorysý a dělal, že to nevidí. S tou kytarou jsem chodil každý den na zahradu a sedával na staré sedačce utržené z autobusu a hrál jsem. Byl tam nádherný výhled na celý Svádov, kde jsme bydleli a já si představoval, jak jednou budu hrát v...